Background

Nejlepší vtipy

Židovské anekdoty | 2 | vtipy



Hodnocení: 3 | 4x | Detail vtipu

Kohn navštíví Roubíčka a zastihne ho, jak seškrabává omítku ze zdi do papírového pytlíku."Copak to vyváděj", diví se Kohn, "snad nemalujou?". "Kdepak! Stěhujou se."

Hodnocení: 3,43 | 7x | Detail vtipu

„Co by tomu řekli, pane Steigermark, dnes je den smíření, kdybychom si odpustili, co jsme si udělali, a žili nadále v přátelství? Heleďte, já jim přeju od srdce, co i oni mi přejou...”
„No prosím, Kohn, už zase začínaj...”

Hodnocení: 4 | 7x | Detail vtipu

Kohn se svou dcerou Mici cestují po Palestině. Jednoho dne uzřeli tlupu loupeživých Beduínů přímo k nim se ženoucích. Nebylo času se skrýt, ani uniknout, a tak je Beduíni okradli o vše, co u nich našli.
„Aj, vaj,” brečel Žid, „co budeme teď dělat bez peněz?”
„Žadný strach, thateleben,” těšila ho dcerka a při tom vylovila ze své vaginy peněženku a šperky, které tam duchapřítomně ukryla.
„Schade,” praví lítostivě Kohn, „že jsme s sebou nevzali starou Sáru, mohli jsme zachránit i kufry.”

Hodnocení: 4,4 | 5x | Detail vtipu

Bankéř Blumenthal, pokřtěný žid, zasnoubil svého syna s dcerou velkoobchodníka Kohna, který se taky dal pokřtít. "Takového zetě jsem si vždy přál", vypráví Kohn přátelům, "sympatického křesťanského mladíka z dobré židovské rodiny."

Hodnocení: 3,44 | 9x | Detail vtipu

Kohn jde po ulici a pláče.
„Co se jim stalo?” osloví ho Roubíček.
„Ale, moje Sára je děvka.”
„A podle čeho tak souděj?”
„No, byl jsem na pár dní služebně v Brně, jednání proběhla dobře, tak jsem se vrátil o den dříve. Doma najdu Sáru v posteli s tím mladým příručím od Jajtelse. A to jsem prosím poslal předem telegram, že přijedu dřív.”
„Nejsou smutnej, to ještě hned Sára nemusí bejt děvka. To mohl bejt jenom bordel na poště!”

Hodnocení: 2,8 | 5x | Detail vtipu

„Představěj si, Kohn, já vám takhle jednou sedím v zahradní restauraci, když si vtom ke mně přisedla taková pěkná dívenka. Tak jsem ji pozval na večeři, pak jsme šli k cukráři na zmrzlinu, potom jsme navštívili kino, odtud jsme přešli do baru na skleničku, pak jsem ji pozval k sobě domů a tam jsme se třikrát, představěj si, Kohn, třikrát jsme se pomilovali.”
„Já jim úplně věřím, že seděli v zahradní restauraci, i to, že si k nim přisedla dívenka (i když, chudinka, asi musela mít šedej zákal), věřím jim i to, že byli spolu na zmrzlině, i u nich doma, věřím jim i to, že se spolu třikrát pomilovali, ale co jim nemůžu věřit, Roubíček, nemůžu jim věřit to, že byli spolu v kině!”
„Himlhergot, Kohn, když mi věřej, že jsem ji pozval na večeři, pak jsme šli k cukráři na zmrzlinu, že jsme šli do baru, pak jsem ji pozval k sobě domů a dokonce i to, že jsme se tam třikrát pomilovali, proč mi ausgerechnet nevěřej, že jsme byli spolu v kině?”
„To když voni, Roubíček, ještě mohli třikrát, to ještě žádný biografy neexistovaly!”

Hodnocení: 2,38 | 8x | Detail vtipu

To takhle jednou seděli pánové Abeles, Kohn a Roubíček v hospodě u piva a hráli mariáš. Seděli tam už dlouho, byli příjemně napití a hra se jim líbila. Pan Abeles zrovna rozdával. On tedy zase zrovna rozdával, protože byl hrozně roztržitý, a Kohn s Roubíčkem toho zneužívali a vždycky, když dohráli a začali se o hře bavit, jeden nebo druhý se chopil karet, složil je do balíčku a podal Abelesovi, aby rozdal. A ten si je vzal a rozdal. Šlo to takhle celou noc, až někdy o půl páté ráno se najednou Abeles zarazil uprostřed rozdávání, chvilku přemýšlel a pak povídá: „Pánové, nerozdávám já náhodou podruhé?”

Hodnocení: 4,27 | 12x | Detail vtipu

Dámy z lepších židovských kruhů měli večírek. Paní domu nechala mezi hosty kolovat obrovskou bonboniéru: „Drahouškové, vezměte si bonbón.”
„Já už jich měla pět,” vydechla paní Kohnová.
„Měla jste jich, když dovolíte, sedm, ale klidně si vemte. Jako by na tom záleželo.”

Hodnocení: 4,5 | 6x | Detail vtipu

Kohn jde k Roubíčkovi, půjčit si vozejk. Cestou ho však přepadly obavy a Khon si říká: „Roubíček je lakomec, on mi ten vozejk nepůjčí.”
Přesto jde dál, ale před Roubíčkovým domem zase mudruje: „No jo, Roubíček je lakomej, ten mi ten vozejk určitě nepůjčí.”
Nakonec vystoupá do třetího patra, zazvoní na Roubíčka a když mu přijde otevřít, povídá: „Roubíček, když jsou taková svině, tak si ten vozejk nechaj.”

Hodnocení: 4,25 | 4x | Detail vtipu

V židovské čtvrti zastaví auto kvůli poruše. Majitel vozu ani nikdo z kolemjdoucích si s ním neví rady. Nakonec zavolají židovského klempíře Oppenheimera. Ten zvedne kapotu, párkrát klepne kladívkem a vůz bez problému nastartuje. "Co jsem dlužen? ptá se majitel vozu. "Dvě stě korun." Majiteli auta se to nezdá a požaduje řádný účet. Oppenheimer sedne a napíše: 3 rány kladívkem 5 korun Vědět kam 195 korun Celkem 200 korun

Hodnocení: 4,67 | 6x | Detail vtipu

Na dveřích židovské synagogy byl nápis: "Vstupovati do synagogy s nepokrytou hlavou je jako dopouštěti se cizoložství." Za dva dny tam bylo připsáno: "Zkusil jsem obojí a nedá se to srovnat!"

Hodnocení: 2,67 | 3x | Detail vtipu

Kohn otevírá nový obchod a nad dveře pověsí nápis: „ČERSTVÉ RYBY PRODEJ ZDE DENNĚ.”
Ještě než sleze ze žebříku, se objeví první kibic.
„Podívají se, co to tam dali za směšnou ceduli?” povídá kibic.
„Copak se jim nelíbí?” odvětí na to Kohn.
„ČERSTVÉ, koho by napadlo, že jejich ryby nejsou čerstvý, kdyby to nedali na štít.”
Kohn uzná, že to je pravda, a tak umaže nápis ČERSTVÉ. Kibic pokračuje: „PRODEJ, to můžou umazat taky, to se přece rozumí samo sebou, že ty ryby nebudou dávat zadarmo.”
„Mají pravdu.”
A tak Kohn zamaluje i slovo PRODEJ.
„ZDE, to je přece jasné, že ty ryby nebudou prodávat naproti.”
A tak Kohn zamaluje i slovo ZDE.
„Pak to DENNĚ, Kohn, je to chytrý, jestli jsou ty ryby vopravdu čerstvý...”
Kohn tedy zamaluje i slovo DENNĚ. Z nápisu zbylo jen slovo RYBY. Za chvilku přijde další kibic. Povídá: „Proč tam dávali takovou směšnou ceduli?”
Kohn: „Co se jim nelíbí?”
„Oni žádnou ceduli dávat nemuseli, protože ty jejich ryby smrděj na sto honů.”

Hodnocení: 3,75 | 4x | Detail vtipu

Potkají se dvě židovské mámy: "Tak co, Rút, jak se daří dětem?" "Ani se neptej, náš Moše si vzal pěknou mrchu! Do jedenácti se válí v posteli, celý dny trajdá venku a utrácí bůhví za co, a když chudák kluk celej uhoněnej večer konečně přijde domů, myslíte,že pro něj má pořádnou teplou večeři? Pche! Ještě ho nutí, aby ji vzal do drahé restaurace!" "A co Esterka?" "Ta si vzala učiněného světce! Snídani ji nosí do postele, koupí jí všecko, nač si vzpomene, a večer ji vodí do prvotřídních podniků."

Hodnocení: 3,69 | 9x | Detail vtipu

Starý Žid Kohn v New Yorku telefonuje do Kalifornie, když najednou z ničeho nic je hovor přerušen. Kohn se rozčiluje: „Operátore! Okamžitě mě znovu spojte!”
„Je mi líto, pane, ale budete muset hovor uskutečnit znovu.”
„Co to po mně chcete? Koukejte mě znovu spojit!”
„Je mi líto, pane, budete muset znovu zavolat.”
„Operátore? Víte co? Vezměte telefon a strčte si ho do prdele!” A Kohn práskne sluchátkem.
O dva dny později někdo zvoní, Kohn otevře a venku stojí dva urostlí montéři a jeden z nich říká: „Jdeme vám vymontovat telefon.”
„Proč?”
„Protože jste slovně napadl operátora č. 28, což je porušení smluvních podmínek naší společnosti. Ale kdybyste chtěl zavolat a omluvit se, ještě vám telefon na chvíli necháme.”
Kohn vezme telefon, vytočí číslo na operátora a povídá: „Dejte mi operátora 28. Haló, to je operátor 28? Pamatujete se na mne? Před dvěma dny jsem vám řekl, abyste si vzal telefon a strčil si ho, víte kam?”
Khon se významně odmlčí. „No, tak se připravte. Už vám ho nesou!”

Hodnocení: 3,2 | 5x | Detail vtipu

Poslouchaj, Kohn, co by dělali, kdyby narazili v poušti na lva?Vzal bych flintu a zastřelil ho.A kdyby neměli flintu?Tak ho picnu revolverem.A kdyby neměli revolver?Tak ho uškrtím páskem.A co když nemaj pásek?Tak mu narvu kožich do chřtánu a zadusím ho.Ale jdou, Kohn, na poušti takový vedro, kde by vzali kožich?Hele voni, Pick, komu vlastně fanděj, mně a nebo tý bestii.

Hodnocení: 4,21 | 6x | Detail vtipu

Potká Kohn Roubíčka na Miami a ten mu povídá: „Kohn, kde se tady berou?”
„Ale, já jsem tady na svatební cestě.”
„A kde mají Sáru?”
„Neblázněj, Roubíček, někdo přece musí zůstat v krámě a prodávat!”

Hodnocení: 2,5 | 4x | Detail vtipu

Je půlnoc. Na ulici ani živáčka. Ale přece! Kohn a Löwy vrávorají domů. A aby na tom nebylo dost, na druhém konci ulice se vynoří další dvě postavy. A rovnou k nim, zdá se.
„Löwy, jdou se mnou na druhej chodník,” povídá Kohn.
„A to jako proč?” stará se Löwy.
„No tamti dva. Opatrnosti není nazbyt. A ještě ke všemu - oni jsou dva, a my jsme sami!”

Hodnocení: 1,82 | 11x | Detail vtipu

Ptá se opatrně doktor po operaci: „Pane Kohn, chtěl jste to uříznout nebo obříznout?”
„To druhé, pane doktore!”
„Problém je v tom, že už nemáte ani to prvé!”

Hodnocení: 4 | 6x | Detail vtipu

V židovské čtvrti zastaví auto kvůli poruše. Majitel vozu ani nikdo z kolemjdoucích si s ním neví rady. Nakonec zavolají židovského klempíře Oppenheimera. Ten zvedne kapotu, párkrát klepne kladívkem a vůz bez problémů nastartuje.
„Co jsem dlužen?” ptá se majitel vozu.
„Dvě stě korun.”
Majiteli auta se to nezdá a požaduje řádný účet. Oppenheimer sedne a napíše: „Tři rány kladívkem - 5 korun, vědět kam - 195 korun, celkem - 200 korun.”

Hodnocení: 4,6 | 10x | Detail vtipu

Přijde kontrolor z berního úřadu do synagogy. Provádí kontrolu a potom se obrátí na rabína a říká: „Všiml jsem si, že kupujete hodně svíček.”
„Ano,” odpověděl rabín.
„Dobře, a co děláte s voskem, který odkapává?” zeptal se kontrolor.
„Dobrá otázka,” povídá rabín, „my ho schraňujeme a když ho máme dost, pošleme ho zpátky k výrobci svíček a on nám občas pošle krabici zdarma.”
„Ó,” odpověděl kontrolor, poněkud zaskočen tím, že na svou neobvyklou otázku dostal tak praktickou odpověď.
Řekl si, že bude pokračovat svým nepříjemným způsobem...
„Rabíne, a co tyhle všechny vaše nákupy macesů? Co děláte s těmi drobečky?”
„Ano,” odpověděl rabín klidně, „no vlastně je schraňujeme a když jich je hodně, pošleme je v krabici zpátky výrobci a on nám občas pošle krabici macesových koulí.”
„Hm,” zamručel kontrolor a přemýšlel jak rabína znervóznit. „Dobře, rabi, a co děláte se všemi těmi předkožkami z obřízek?”
„Ano, ani tady neplýtváme,” odpověděl rabín. „Co děláme je to, že je schraňujeme a když jich máme dost, tak je pošleme na berňák.”
„Na berňák?” zeptal se nedůvěřivě kontrolor.
„Ale ano,” odpověděl rabín, „na berňák... a oni nám asi tak jednou za rok pošlou takovýho malýho čuráka, jako jste vy.”