Zloděj vyloupí banku, vezme dva muže jako rukojmí a ptá se prvního:
"Viděl jsi mě jak vykrádám banku? Muž odpoví:
"Ano".
Zloděj jej okamžitě pistolí střelí do hlavy.
Potom se ptá druhého muže:
"Tys mě taky viděl jak vykrádám banku?
Muž odpoví: "Já ne, ale moje stará Tě viděla a řekla to tchýni!"
Baví se kolegyně po svátcích: „Co ti dal manžel pod stromeček?”
„Norkový kožich.”
„A sedí?”
„Jo, oni tam měli schovanou průmyslovou kameru!”
Soudní proces: „Jste obžalován, že jste poškozeného dvakrát uhodil pěstí do hlavy. Chcete něco dodat?”
„Ne, myslím, že mu to stačí...”
Uprchlý vězeň se zlobí na mřížkovaného kolegu: „Hlavně, že ses za těma mřížema hezky opálil!”
„Já chápu, že vám řekl, ať jdete do prdele,” praví soudce, „ale proto jste mu tam nemusel zarazit nohu!”
„Proč jste ukradl to drahé plnící pero?”
„Chtěl jsem škrtnout svoji zlodějskou minulost.”
Rozčiluje se náčelník na strážníka Hamáčka: „Jak vás, chlape pitomá, mohl zatknout lupič?”
„Mně se to taky zdálo nějaké divné,” přiznává Hamáček, „a tak mu říkám, že na to nemá právo. A on na to, že má. No, dlouho už jsem nečetl zákoník, tak jsem mu radši neodporoval, abych pak ještě nebyl za blbce - třeba je to nějaká novela nebo tak!”
Vyhrožuje strážník tchyni: „Ženská, neotravujte, nebo vás dám zavřít za otrávení veřejného činitele!”
Národní hrdina Jiří Kájínek se prochází se svým kolegou po vězeňském dvoře.
„A co je to ta Einsteinova teorie?” táže se mukl.
„To je teorie relativity,” informuje zbojník z Mírova. „Ty si tady chodíš, a přitom sedíš.”
Reakce soudce na smrt obžalovaného: „Soud se odročuje na neurčito...”
Ukradne chlap v práci pytel uhlí, a když ho přenáší přes vrátnici, zastaví ho ostraha: „Co to máte v tom pytli?”
Chlap vysype uhlí a povídá: „To je krmení pro králíky.”
„A to vám budou žrát?” diví se hlídač.
„Jo,” přisvědčí zlodějíček. „A když ne, hodím to do kamen!”
„Slečno, co jste měla v té kabelce, když vás útočník okradl?”
„Ruku.”
„To jsi mi nemohl vymyslet lepší krycí jméno než maková panenka?!” zlobí se na zkorumpovaného agenta drogový boss.
„Jak to, že jsi toho kapsáře okamžitě nečapl?!” zlobí se na strážníka velitel.
„Když on byl úplný David Copperfield. To jste měl vidět, s jakou lehkostí ty peněženky kradl! Určitě byste na mém místě jednal stejně. No řekněte, nechat si ujít takovou podívanou, když za ni neplatíte ani korunu...”
„Můj manžel je jako medvěd,” oznamuje holkám v kavárně žena trestance.
„Jak, jako medvěd?”
„Taky od rána do večera bručí!”
Mafián šeptá do telefonu: „Promiň, ale teď nemůžu, mám společnost.”
Druhý mafián se udiveně zeptá: „Ty jseš podnikatel?”
Soudce ke svědkyni: „Víte, co vás čeká, budete-li křivě přísahat a zamlčíte pravdu?”
„Ano. Od obviněného dostanu kožich a deset tisíc navrch.”
Odsouzený namítá: „Já přece nemohu odsedět třicet let. Vždyť je mi pětašedesát!”
„To nevadí,” uklidňuje ho soudce, „uděláte, co budete moct!”