Mladý turista je na dovolené v Itálii. Každé ráno vyběhne na pláľ a cvičí. Jedno ráno vidí místní rybář z dálky, jak mladík dělá na písku kliky. Nevěřícně si pro sebe bručí: "Že se u nás v Itálii krade, to je všeobecně známo, ale že by někdo ukradl ženskou pod chlapem, to jsem jeątě neviděl."
„Jak můžeme rozdělit šest jablek mezi sedm trpaslíků?” ptá se paní učitelka žáků.
Přihlásí se Pepíček: „Upečeme štrúdl!”
Paní Kalianková přijde domů a vidí, že si manžel balí kufry. "Co to děláš?" ptá se ho. "Ale, slyšel jsem o městě, kde mají málo mužů a tak tam ženy dávají chlapům za soulož pět stovek, tak tam jedu." Žena na to nic neřekne a začne si taky balit věci. "A kam jedeš ty?" ptá se Pepa. "Jedu za tebou. Hrozně by mně totiž zajímalo, jak s tou pětistovkou na rok vyžiješ!"
Učitelka nakreslila na tabuli jablko a ptá se dětí: „Co jsem to nakreslila?”
Přihlásí se Pepíček: „Prdel.”
Učitelka se rozplakala a vyběhla ze třídy. Za chvíli do učebny vkročí ředitel a křičí: „Proč jste paní učitelku dohnali k slzám? A kdo nakreslil na tabuli tu prdel?”
Pepíček sedí v lavici a ptá se učitelky: "Máte prsa ?" a učitelka odpoví: "Jo mám." a Pepíček se ptá zase učitelky: "Tak proč je nenosíte ?
Jdou dva policajti na obchůzku, jeden najde 50 Kč a povídá:
"Hele 50 korun."
Druhý mu říká: "Nech to, je to padělaný, roztrháme to!"
Roztrhali to a zadupali.
"Jak víš, že je to padělaný?" Ptá se první.
"Už jsi někdy viděl padesátikorunu s třema nulama?"
Na olympiádě se ve finále volného stylu potkali na žíněnce Rus Medveděv, nechvalně známý svým speciálním držením zvaným preclík, a český borec Vohrada, chlápek protřelý životem. Trenér našeho borce před zápasem provádí instruktáž: "Pepo, koukej se od něj držet daleko. Jestli se ti jednou dostane na tělo a chytne tě do preclíku, jseš ztracenej. Ještě nikdo se z toho držení nedostal!" Zápas začal. Oba stokiloví borci okolo sebe pomalu krouží, občas zkouší nenápadné výpady. Pak se najednou Rus vymrštil, plácnul svojí obrovskou tlapou Pepu přes záda. Tomu se podlomila kolena a Rus už byl za ním a doslova ho zmáčknul svým obávaným držením. Diváci už jen čekali na hvizd rozhodčího, když v tom najednou Rus s překvapivým výrazem ve tváři vylétl do vzduchu, plácl sebou na zem a Pepa mu přistál na hrudi. Protože s dechem vyraženým jedním metrákem živé váhy se blbě zápasí, rozhodčí odklepl vítězství Pepovi. Ten se ihned po zápase vymanil z hloučku novinářů a zamířil do šaten. Tam ho trenér zpovídal, jak se mu povedlo Rusa přeprat. Pepa povídá: "No, když mě praštil a pak zmáčknul, zatmělo se mi před očima. Nemohl jsem se skoro hýbat, ale když jsem znovu otevřel oči, přímo u huby jsem měl koule. Tak jsem trochu pootočil hlavu a vší silou se zakous. A nikdy bych nevěřil, kolik energie v sobě člověk najde, když se kousne do vlastních koulí!"
„Slečno, chcete odvézt rychle domů?”
„To jste říkal už minule!”
„A lhal jsem snad?”
„Právě že ne!”
Jaká zvířata má blondýnka nejradši?
No přece lišku kolem krku, jaguára v garáži, tygra v posteli a vola na služební cestě!
Kolik jste vcera prodali tech novejch japonskejch motorek?"
"No, asi dvacet, proc?"
"Dvacet, jo? Tak to se nam jeste tri flakaji nekde po meste."
Na procházce viděl Pepíček koně se ztopořeným údem a ptal se učitelky, co to má to zvíře pod bříškem. "Ále to nic není, toho si nevšímej." Pepíček se uznale podíval na učitelku a znalecky doplnil: "No, to bych chtěl vědět, na jakého jste zvyklá vy!"
„Už jsem vynalezl snad úplně všechno, co se dá,” povzdechl si geniální vynálezce, „ale jak zavřít manželce pusu - na to jsem i já krátký!”
Přiběhne ráno do hospody zděšený Novák a křičí na hospodského: „Jaroušku, v noci u mě doma byli mimozemšťané!”
„A podle čehos to poznal?”
„Podívej se sám, jaké mám kruhy pod očima.”
Začínající matadorovi radí zkušený kolega: "Nikdy nechytej býka za rohy, ale za ocas!" "Ale proč?" "Protože takhle se ho budeš moci pustit, kdykoliv budeš chtít."
Pane Chmatavý, váš syn dnes zahynul při železničním neštěstí.Jak je to možné, vždyť on nikam neměl jet!?No taky nikam nejel, ale v hračkářství ukradl vláček a byl zastřelen na útěku.
Moderátor jaderných reaktorů komentuje situaci v atomové elektrárně.
Pepík neustále tyká paní učitelce, až nakonec paní učitelka řekne: "Do zítřka napíšeš stokrát: Nebudu tykat učitelům." Druhý den to Pepík donese 200x. "Proč si to donesl 200x?" "Ale, já jsem ti chtěl udělat radost!"
„Člověče, ten náš nový šéf je opravdu šlechetný. Představ si, že tě pozve na večeři, zaplatí dvě lahve vína a ještě tě nechá u sebe přespat.”
„A tobě se to už někdy stalo?”
„Mně ne, ale mojí ženě už třikrát.”