Background

Nejlepší vtipy

Židovské anekdoty | 1 | vtipy


< Předchozí | 1 | 2 | 3 | Následující >

Hodnocení: 4 | 3x | Detail vtipu

Morris Schwartz leží na smrtelné posteli, nadešla jeho poslední hodinka. Na pokoji je zdravotní sestra, jeho žena, dcera a dva synové. Morris si je vědom svého konce, a tak říká:
„Bernie, ty si vezmi domy na Beverly Hills.
Sybil, ty si vezmi apartmány na Los Angeles Plaza.
Hymie, ty převezmi kanceláře v centru.
Sáro, má drahá ženo, ty si vezmi všechny činžáky v centru.“
Zdravotní sestra je naprosto ohromená a když Morris vydechne naposledy, řekne manželce:
„Paní Schwartzová, váš manžel musel opravdu tvrdě pracovat, aby nahromadil všechny ty nemovitosti.“
„Jaké nemovitosti? ... to je jeho rozvážková trasa se sodovkou.“

Hodnocení: 5 | 1x | Detail vtipu

Sedí v Irsku před katolickým kostelem dva žebráci, jeden drží v ruce kříž a druhý Davidovu hvězdu.
Návštěvníci kostela se na žebráka s hvězdou škaredě podívají a tomu s křížem vhodí provokativně velkou sumu peněz do klobouku. Tak to jde několik dní, až se knězi z kostela židovského žebráka zželí, jde za ním a povídá mu: „Podívejte se, tady jste v Irsku, to je katolická země, sedíte před kostelem, pokud budete držet v ruce hvězdu Davidovu, tak vám nikdo nic nedá.“
Žebrák s hvězdou se ušklíbne, dloubne loktem do toho s křížem a povídá: „Podívají se, Kohn, kdo nás to sem přišel učit marketing.“

Hodnocení: 4,8 | 5x | Detail vtipu

Hrabě Potocki má nádherného dostihového koně, který mu již vyhrál mnoho cen. Všichni koňští handlíři by ho od něj rádi koupili, hrabě ho však nechce prodat ani za 20 000$. Tu kůň ale onemocní. Hrabě si zavolá handlíře Horowitze a říká mu: "Znáte mého koně. Momentálně je nemocný. Můžete ho mít za 10 000. Když se zotaví, uděláte vinikající obchod."
Horowitz to riziko podstoupí. Kůň však brzy poté uhyne. Horowitz se rozjede do města. Zajde do kavárny, kde spolu sedí všichni koňští handlíři a s rozzářeným výrazem na ně volá: "Přátelé, koupil jsem od hraběte Potockého jeho koně!" Všichni to pokládají za vtip, protože vědí, jak moc hrabě na tomto koni lpí. "Je to skutečně tak," říká Horowitz "tady mám stvrzenku, přesvědčte se sami!"
Papír jde z ruky do ruky. "A co chceš s tím koněm dělat?" "Prodat ho!" Handlíři se začnou vzájemně trumfovat. Cena se vyšplhá až na 25 000. Horowitz se skromně brání: "Přátelé, tahle cena je tak vysoká, že by na koni nový majitel už nemohl nic vydělat. Navrhuji místo toho loterii; je vás dvacet, každý zaplatí 1000$ a vítěz dostane koně téměř zadarmo."
S tímto návrhem všichni souhlasí a vítěz se odebere s Horowitzem do stáje, kde ve své kóji leží mrtvý kůň. "Ajaj!", křičí Horowitz zděšeně. "Na tom obchodu ale nic neproděláš. Tady máš zpátky svých 1000$." "Ale co na to řeknou ostatní?" "Co by říkali? Ti přece žádného koně nevyhráli!"

Hodnocení: 4,8 | 5x | Detail vtipu

Kněz, pastor a rabín se rozhodli zjistit, kdo z nich dělá svou práci nejlépe. V domluvené době se tedy odebrali do lesa, každý si vyhlédl jednoho medvěda a snažil se ho obrátit na svou víru. Po nějakém čase se znovu sešli… První promluvil kněz: „Když jsem konečně našel medvěda, předčítal jsem mu nejprve z katechismu a pak ho pokropil svěcenou vodou. Za týden jde k prvnímu přijímání.“ „Já jsem potkal toho svého u potoka,“ povídá pastor, „a kázal jsem mu slovo Boží. Toho medvěda to tak uchvátilo, že se ode mě nechal pokřtít.“ Oba pak skloní zrak k rabínovi, který leží celý v sádře na nemocničním vozíku. Rabín se přiznává: „Když teď o tom tak přemýšlím, asi jsem neměl začít obřízkou!“

Hodnocení: 4,75 | 4x | Detail vtipu

židovská rodinka - otec, matka a syn se projíždějí na řece, když v jednu chvíli spadne neposedný klučina do vody a jde ke dnu.
Rodiče bědují a modlí se: "Bože náš Nejvyšší, vrať nám naše dítě."
Zázrak, dítě se objeví na hladině, a dokonce se samo nějak dostane do loďky.
Otec padne na kolena "Bože, děkuji Ti za Tvou dobrotu!"
Matka se podíva s přimhouřenýma očima a povída k nebesům:
"Ty, Bože, neměl náhodou ten kluk na hlavě čepici, když spadl?"

Hodnocení: 4 | 3x | Detail vtipu

Roubíček, který je o 20 let starší, přijde s Roubíčkovou k rabimu.
- Rebelen potřebuji nutně Vaši radu.. Jsme spolu už 3 roky a moje paní, která má právo na vrchol všech prožitků, nemůže dospět k orgasmu. Co máme dělat? Zkoušel jsem už kdeco a nic...
- Tak vědí co, Roubíček? Vemou krásnýho a urostlýho mladíka a ať nad Vámi drží ručník a vlaje s ním. Paní pohled na něho vzruší a bude to. Jak rabi poradil, Roubíček i vykonal. Druhý den je u rabiho znovu.
- Rebe, vše jak jsi poradil, jsem udělal a zase nic.
- No tak si vyměň roli s mladým mužem a mávej pořádně!
I stalo se dle rady. Mladý muž žhavě objal mladou Roubíčkovou a do pár minutek se tak bouřlivě stalo. I přestal Roubíček mávat a praví k mladému muži:
- To koukáš ty nemehlo, viď? Takhle se má mávat!

Hodnocení: 4,67 | 3x | Detail vtipu

Ve vlaku do kupé ke Kohnovi přistoupil mladý Žid. Vlak se rozjede a mladík se ptá: "Prosimich, nevěděj, kolik je hodin?". Kohn nic. Po chvíli se mladík ptá znova: "Nezloběj se, že jich votravuju, ale můžou mi říct, kolik je hodin?". Kohn jen kouká z okna. Za další chvíli už to mladíkovi nedá: "Proved' jsem jim něco? Řekl jsem snad něco špatně, že mi nechtěj říct, kolik je hodin?!" Kohn jen povzdechne a povídá: "Tak poslouchaj. Jistě že vím, kolik je hodin - ale jim jsem to říct nechtěl. Podívaj se: voni nastoupili do skoro prázdnýho vlaku a sedli ausgerechnet do kupé ke mně, starýmu Židovi, a mýrnyks týrnyks chtěj vědět, kolik je hodin. A já jako slušnej Žid jim to řeknu. A voni se mně zeptaj, kam jedu, já jim popravdě odpovím, že do Chrudimi, a na to voni, že to je náhoda, že voni taky do Chrudimi - kam taky jinam takhle navečer, když tenhle vlak staví až v Chrudimi a dál už nejede? A voni se mně zeptaj, jestli tam znám nějakej dobrej košer hotel, kde by mohl slušnej Žid přespat, a já jim musím popravdě odpovědět, že ne, protože U nádraží maj furt plno, Na náměstí by to bylo pro ně moc drahý a Hvězda je hrozná blechárna, kam bych si žádnýho Žida nedovolil poslat. Takže bych jim jako slušnej Žid musel nabídnout nocleh u nás a voni by to přijali, protože kde by taky jinde chtěli přespat. Doma máme jen dvě cimry - v jedný spím já se Sárou u nikdo jinej už se tam nevejde - a ta druhá je naší dcery, takže by jsme jim museli uslat tam. Voni by si s ní něco začali - neříkaj, že ne, to by mě urazili, taková pěkná holka to je - a jako slušně vychovanej Žid by mně museli ráno požádat o její ruku - a řeknou mně upřímně: můžu já dát ruku svý jediný dcery Židovi, kterej nemá ani vlastní hodinky?!"

Hodnocení: 3,67 | 6x | Detail vtipu

Koenigswald stojí nad hrobem svého přítele Steigermarka a čte náhrobní nápis.
“Zde odpočívá Izák Steigermark, řádný člověk, poctivý obchodník.”
Koenigswald si povzdechne:
“Chudák Steigermark, musí ležet v hrobě se dvěma úplně cizíma lidma.“

Hodnocení: 3,78 | 9x | Detail vtipu

V Krakowě byly v jedné uličce přímo vedle sebe tři židovské obchody s obuví. Pochopitelně, že moc nevynášely. Majitelé si lámali hlavy, jak z toho ven. Jednoho dne vyšel nad prvním obchodem nápis "PRODEJ NEJMODERNĚJŠÍ OBUVI" Majitel druhého obchodu však nelenil a vyvěsil "NEJLEVNĚJŠÍ BOTY Z DOVOZU". Zanedlouho se nad třetím obchodem objevil vývěsní štít "HLAVNÍ VCHOD".

Hodnocení: 2,75 | 4x | Detail vtipu

Aron s Izákem se pohádali. Izák v zlosti řekl Aronovi, že je smradlavý žid. Aron si šel stěžovat k rabínovi. Ten si druhý den Izáka zavolal, vyslechl si jeho verzi a nařídil mu, že se musí Aronovi omluvit. Izák se ptá: „A můžu se mu omluvit po telefonu?”
Rabín souhlasil, a tak Izák zvedl telefon, vytočil Aronovo číslo a povídá: „Haló, to je byt pana Kohna?”
Na druhé straně se ozve Aron: „Ne, to bude asi omyl.”
„Tak promiňte!”

Hodnocení: 3,25 | 4x | Detail vtipu

Kohn otevírá nový obchod a nad dveře pověsí nápis" ČERSTVÉ RYBY PRODEJ ZDE DENNĚ". Ještě než sleze ze žebříku objeví se první kibic."Podívají se, co to tam dali za směšnou ceduli?", povídá kibic. "Copak se jim nelíbí?, odvětí na to Kohn. "ČERSTVÉ, koho by napadlo, že jejich ryby nejsou čerstvý, kdyby to nedali na štít." Kohn uzná, že to je pravda, a tak umaže nápis ČERSTVÉ. Kibic pokračuje:" PRODEJ, to můžou umazat taky, to se přece rozumí samo sebou, že ty ryby nebudou dávat zadarmo." "Mají pravdu." A tak Kohn zamaluje i slovo prodej. "ZDE, To je přece jasné, že ty ryby nebudou prodávat naproti." A tak Kohn zamaluje i slovo ZDE. "Pak to DENNĚ, Kohn, je to chytrý, když, jestli jsou ty ryby vopravdu čerstvý.." Kohn tedy zamaluje i slovo DENNĚ. Z nápisu zbylo jen slovo ryby. Za chvilku přijde další kibic. Povídá:" Proč tam dávali takovou směšnou ceduli?" Kohn:" Co se jim nelíbí?" "Oni žádnou ceduli dávat nemuseli, protože ty jejich ryby smrděj na sto honů."

Hodnocení: 3,67 | 6x | Detail vtipu

Roubíček a Kohn jdou na trh. Cesta je dlouhá a vede bažinatou krajinou. Co chvíli přeskočí přes cestu žába. Roubíček povídá Kohnovi: „Když jednu žábu chytneš a sníš, dostaneš ode mě 100 korun.”
Kohn se dlouho nerozmýšlí, popadne žábu a v mžiku ji má v útrobách. Roubíček s velkým sebezapřením zaplatil prohranou sázku. Po trhu se oba vracejí stejnou cestou zpět. Roubíček, který nemůže zapomenout na prohraný peníz, se ptá Kohna: „Ty, Kohn, dáš mi také 100 korun, když jednu žábu sním?”
„Nu, pročpak ne,” odpověděl Kohn.
Roubíček se vrhl po žábě a v okamžiku se ztratila v jeho ústech. Kohn vrací dle úmluvy 100 korun. Oba jdou zamyšleni cestou dál... Delší ticho přeruší Roubíček dotazem: „Ty, Kohn, řekni mi, proč jsme ty žáby vlastně žrali?”

Hodnocení: 4 | 3x | Detail vtipu

Přijde pan Kohn domů a hned prohlašuje: „Sára, rozvádíme se od stolu i od lože!”
„Proboha, Kohn, tak ty už ani jíst nemůžeš?”

Hodnocení: 3,07 | 14x | Detail vtipu

Kohn chodil celý život třikrát denně do synagogy, kdežto jeho soused Roubíček tam ani nevkročil. Když bylo Kohnovi sedmdesát oslovil Hospodina takto: "Bože, budiž blahosloveno Tvé jméno! což minul den, abych nevelebil Tvou slávu, což byl skutek, o němž bych se s Tebou neradil? Což byl kdy služebník Tobě oddanější než já? A přece: Jsem starý, chudý, nemohu spát...Zato Roubíček: neznaboh, budižkničemu, synagoze nedal ani korunu, tahá se s poběhlicemi..A jak se mu přitom daří! Hospodine, já Tě nežádám, abys ho ztrestal, ale prosím, Tě, žekni mi,proč jsi tak nenaložil i se mnou?" Synagoga se otřásla v základech a ozval se strašlivý hlas: "Protože mě každý den otravuješ!"

Hodnocení: 2,33 | 3x | Detail vtipu

Kohn se svou dcerou Mici cestují po Palestině. Jednoho dne uzřeli tlupu loupeživých Beduínů přímo k nim se ženoucích. Nebylo času se skrýt, ani uniknout a tak je Beduíni okradli o vše, co u nich našli. "Aj, vaj, brečel Žid, co budeme teď dělat bez peněz?" "Žadný strach thateleben, těšila ho dcerka a při tom vylovila ze své vaginy peněženku a šperky, které tam duchapřítomně ukryla." "Schade, praví lítostivě Kohn, že jsme s sebou nevzali starou Sáru, mohli jsme zachránit i kufry."

Hodnocení: 3,61 | 7x | Detail vtipu

„Prosím snažně o podporu... Byl jsem členem putovní kapely, ale jsem od narození smolař. Kapela se rozešla a já zůstal v cizím městě úplně bez peněz...” šnoruje židovský žebrák.
Pán domu ho poslouchá s jistou nedůvěrou: „Tak vy jste muzikant. A na jaký nástroj hrajete?”
Šnorer se chvíli rozmýšlí a pak řekne: „Na lesní roh.”
Pán domu se usměje, otevře skříň, vyndá z ní lesní roh a podává ho šnorerovi: „Tak mi na něj něco zahrajte!”
Šnorer si hluboce povzdechne: „Tak to vidíte, jakej já jsem smolař! Ze všech možnejch nástrojů musíte mít doma zrovna lesní roh!”

Hodnocení: 2,33 | 3x | Detail vtipu

„Kohn, příteli, otázečku: Kolik by snědli pěkně vypečenejch rohlíčků na lačný žaludek?”
Kohn se zasní: „Tak tři, čtyři.”
„Prdlajs, jeden!” směje se Roubíček. „Ostatní by už nejedli na lačno!”
Kohn přijde domů: „Sára, kolik bys snědla rohlíčků na lačno?”
„No, sotva jeden,” je překvapená Sára.
„To je škoda,” říká smutně Kohn, „mohl jsem ti říct bezvadnej vtip.”

Hodnocení: 3,36 | 9x | Detail vtipu

Říká Sára Kohnovi: „Muži, musíme koupit naší holce do pokoje záclony. Všimla jsem si, jak Roubíček odnaproti vždy večer, když se holka svléká, čumí do jejího pokoje.”
„Ale Sára,” říká Kohn, „ty vůbec neuvažuješ. Žádný vydání za blbosti nebudou. S holkou si vyměníte pokoje a záclony si koupí Roubíček!”

Hodnocení: 2,5 | 8x | Detail vtipu

Kohn potká Roubíčka v nejdražší restauraci a neskrývá svůj údiv: „Ty, Roubíček, to si mohou dovolit?”
„Mohou, ale nemají peníze na placení.”

Hodnocení: 3 | 3x | Detail vtipu

Kohn v restauraci: "Pane vrchní, co to má znamenat?! Tady jsem z polévky vylovil kus starého hadru!" Číšník na to: "No a, nemůžete přece chtít, aby v polévce za pět geošů byly bruselské krajky!"

< Předchozí | 1 | 2 | 3 | Následující >